Vilijovka

V pondělí, 22.12, jsme společně usedli u jednoho stolu na vánoční besídce, abychom se společně těšili z příchodu našeho Spasitele. Porušili jsme tentokrát tradici a využili jsme šanci zajet si do Mostů u Jablunkova do penzionu rodiny Kohutů, jelikož farní garáž již byla obsazena. Mám však dojem, že to nikomu nevadilo, ba naopak, všichni byli nadšení z nového prostředí, ve kterém vládla moc hezká atmosféra. Večer probíhal asi takto: Když jsme se dostavily do penizonu, pořádně jsme ho prošmejdily, nachystaly jsme jídlo a dárečky, pomodlily jsme se a všechny jsme si navzájem popřáli veselé Vánoce. Pak jsme si rozdály dárečky, které byly tento rok na písmeno D. Chvíli jsme hodovali a přišla na řadu první hra “riskuj”, kterou nám šikovně připravila Klárka B. Po této vyčerpávajíci mozkové činnosti jsme znovu nabraly sil. Když jsme si dostatečně odpočinuly, zahrály jsme si hru “teta Sally radí” od Pavly, pří níž jsme se dost nasmály a pobavily. Následně jsme si pustily prezentaci s fotkami od minulé vilijovky až do té přítomné a shlédly jsme i pár videí. Jelikož měl Lucčin kluk Rafal narozeniny, zazpívaliy jsme mu jako překvapení Tři oříšky pro Popelku a sto lat. Zazpívaly jsem také paní Kohutové a předaly jsme ji malý dáreček jako poděkování za pozvání. Nakonec nám nezbývalo nic jiného než uklidit a jít na autobus. V pořádku jsme dorazily do Jablunkova a tam jsme se rozloučily. Večer jsme si velmi užily, ostatně jako každou vilijovku. Tímto bych nejspíš tento článek uzavřela a popřála vám hezký zbytek vánočních svátku + :).

Deniska Cz.