Tábor v Jeseníku

Ahoj lidi a lidičky,

mé jméno je Michal. Jsem bohoslovcem Ostravsko-opavské diecéze, který strávil týden od 19. - 24. 7 s Jablunkovskou scholou na táboře v Jeseníku u otce Pavla Schwarze. Během tohoto týdne jsem se všemi přítomnými zažil mnoho srandy. Lucka a otec měli této týden dobře zorganizovaný, nikdo se ani chvíli nenudil. Bylo pořád co dělat. 

Jeden den jsme strávili úklidem kaple na pouť ke cti sv. Anny a Jáchyma. Každý se musel pěkně ohánět, aby se všechno hezky uklidilo a připravilo. Večer jsme shédli film: Nebe opravdu je.

Následujícího dne tj. v úterý měly holky dopoledne návštěvu. Přijel se za nimi podívat otec Vladimír, bývalý kaplan z Jablunkova. Já a otec Pavel jsme byli pryč, tak moc nevím, co se vlastně dělo. Odpoledne se rozhodlo, že se pojede k vodě,  trochu se osvěžit a odpočinout si, neboť další den nás čekala dlouhá tůra spojená se spaním pod širákem. Večer tohoto den jsme ještě stihli zahrát hru v parku, kterou vymyslel Václav Rylko, další bohoslovec.

Středeční ráno bylo trochu hektické, neboť jsme musely stihnout autobus do Karlovy studánky, který jel už v 07:45. Když jsme dorazili na místo, někteří z nás pořádně pojedli, neboť cesta byla dlouhá. Poté jsme se spolu pomodlili a vyrazili na cestu. Naše výletová trasa byla z Karlovy studánky na Praděd a z Pradědu na Červenohosrké sedlo, kde jsme pak přespali do druhého dne. Tato noc byla moc pěkná, nebe bylo totiž úplně jasné, jen vítr byl moc silný. Nikomu se však nic nestalo a ti, kteří měli strach, byli nakonec rádi, že to zvládli.

Ráno jsme brzy vstávali, protože nám jel autobus zpět do Jeseníku. Když jsme dorazili na faru, všichni se vrhli útokem do koupelny. Celé dopoledne bylo pak vyhrazeno k odpočinku. Těm, kterým se nechtělo odpočívat, pomáhali s přípravou obědu. Na oběd byla rajská polévka a zapékané kobzole. Po obědě si holky batikovaly červenou barvou tašky. Odpoledne následovala zkouška zpěvu. Já jsem se k nim samozřejmě přidal. Večer jsem zatopil a udělal oheň, opékali jsme buřty. Během toho se vyhodnotil celý tábor, rozdaly se výhry, diplomy, poděkovalo se otci Pavlovi, všem přítomným a nakonec Bohu.

Páteční ráno bylo bojové, protože započal další úklid, a to fary. Po snídani se rozdělilo, co kdo bude uklízet, aby se vše stihlo do odjezdu domů. Já se přidal k holkám do kuchyně. Řeknu vám, že fara byla uklizená, jak by měl přijet samotnej biskup. Než se odešlo na vlak, stihlo se ještě poobědvat.

V 13:15 SEČ, 24. 7. 2015 začala nejhorší chvíle tábora a to loučení s holkami u vlaku. Já a otec jsme na vlak dopravily batohy, aby šly holky polehku. U vlaku jsme se rozloučili a navzájem si zamávali.

Holkám i otci moc děkuji za tento týden, který jsem s nimi mohl prožít! Děkuji také Bohu, že mi dal tuto možnost poznat část scholy z Jablunkova. Díky děvčata!!!

P.S.: Holky nepřestávejte Boha chválit písněmi!!!

Michal Slanina

Fotky ke shlédnutí zde: lluucciiik.rajce.idnes.cz/Tabor_Jesenik_2015/